Stuorrabálsáma šaddada viiddes šattodagaid, mat váldet saji originála šattolašvuođas. Dat áitá maiddái áitatvuloš ja maŋosmanni šlájaid, daningo dat dihtto maiddái luonddusuodjalanguovlluin ja áitatvuloš šattuid gokčangerddiid lahka. Stuorrabálsáma sáhttá geahpedit rikkehis ealliid meari sihke eatnama siste ja alde. Johgáttiin dat dagaha erošuvnna ja dakko bokte geahnohuhttá čázi kvalitehta.
Standárdagielat namma: Stuorrabálsáma
Dieđalaš namma: Impatiens glandulifera
Čuovvunkárttás oidnojit dušše raporterejuvvon áicamat. Duohtavuođas dat deaivvahit eanet. Kártá muitala bajilgova dilis.
Stuorrabálsáma lea leavvan viidát ja stáđásman sihke Norgii, Ruŧŧii ja Supmii.
Stuorrabálsáma lea eret Ásias ja dat lea ovttajahkásaš rássi, mii sáhttá šaddadit viiddes šattodagaid ja váldit saji originála šattodagas, ja dakko bokte dat geahnohuhttá šattošlájaid girjáivuođa. Stuorrabálsáma sáhttá áitit áitatvuloš dahje maŋosmanni šaddošlájaid, daningo stuorrabálsámat dihttojit maiddái luonddusuodjaleami dáfus mávssolaš báikkiin, luonddusuodjalanguovlluin ja áitatvuloš šattuid gokčangerddiid lahkosis. Stuorra liđiinis, maiguin dat geasuhallá divrriid, dat gilvvohaddá originála šattodagain oažžun dihtii gavjeheddjiid. Dasa lassin stuorrabálsáma sáhttá geahpedit rikkehis ealliid meari sihke eatnamis ja eatnama alde.
Dego nammage muitala, ovttaskas stuorrabálsámat sáhttet leat stuorrát, juobe badjel 30 mehtera. Dan ceakkus muorjegihpu rásit leat dávjjimusat čuvgesruoksadat ja daid čađamihttu lea juobe 4 cm. Rásit leat dávjjimusat čuvgesruoksadat. Stuorrabálsáma lassána ja leavvá dušše siepmaniiguin. Okta indiviida ráhkada juobe 4000 siepmana, mat sáhttet girddihit láddama maŋŋá juobe čieža mehtera duohkái. Stuorrabálsáma ii gierdda goikkádaga ja dat šaddá hejot guorba šaddanbáikkiin. Dat oidá lákta šaddanbáikkiid dego johgáttiid, gos dan šieđvves ruohttasat eai čana eatnama seammá beaktilit go máŋggajahkásaš šattodat dagahemiin erošuvnna. Arvečáziid mielde eananávnnas beassá čáhcái ja geahnohuhttá čázi kvalitehta ja áitá ovdamearkka dihtii guliid gođđogárguid.
Stuorrabálsáma gánnáha caggagoahtit ovdal lieđđuma ja siepmaniid láddama, amaset siepmanat beassat leavvat lagasbirrasii. Hilsken ja láddjen leat beaktilis vuogit jávkadit stuorrabálsáma. Stuorrabálsáma lea vuogas hilsket, daningo dat luovvana álkit eatnamis, iige dasa dárbbaš erenomáš suodjereaidduid. Hilsket ja láddjet gánnáha 2–3 geardde šaddanáigodagas ja dárbbu mielde ođđasit boahttevaš jagiid. Golgi čáziid guoras dustema gánnáha álggahit joga badjin.
Stuorrabálsáma leat caggan maiddái sávzzaiguin. Sávzzat leat váibmilat stuorrabálsámii, ja dat sáhttet jávkadit viiddesge šattodagaid guohtumiin. Maiddái báhkkalievlagieđahallama leat geavahan stuorrabálsáma caggamii erenomážit dalle, go šattodat lea beassan leavvat viiddes guvlui ja dan hilsken livččii menddo váddása duohken.
